Veškeré pozemkové úpravy se nyní budou řídit jinými zásadami, jejichž cílem je především zlepšit stav naší krajiny. Sedm nových principů představil Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze.

‍

1. Veškerá opatření v rámci pozemkových úprav budou dimenzována na klimatické podmínky po roce 2050 (uvedený princip označil Sklenička za nejdůležitější).
2. Oproti stávající prioritě retence vody v krajině (krátkodobé zadržení vody) budou posílena opatření týkající se akumulace vody v krajině (dlouhodobé zadržení vody)
3. Nedílnou součástí pozemkových úprav bude plán na realizaci závlah.
4. Součástí pozemkových úprav bude zabezpečení vodních zdrojů pro závlahové vody.
5. Součástí pozemkových úprav bude vytváření a respektování vazeb mezi několika katastrálními územími. Pozemkové úpravy se budou realizovat najednou v sousedících katastrálních územích.
6. Opatření v rámci budování společných zařízení budou polyfunkční, například poldry budou sloužit k retenci i akumulaci vody.
7. Při zahajování pozemkových úprav budou mít prioritu katastrální území, nejvíce ohrožená suchem.

‍

Dle informací od Martina Vrby, nového ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu, je pro 2019 na realizaci pozemkových úprav připraveno 1,2 miliardy korun.

‍